Poslední díl série Investičních pastí současnosti se bude věnovat pasivnímu investování. Pasivní investování se stává stále oblíbenějším, do pasivních fondů proudí stále více peněz. To má různé důsledky, kterým se věnuji dále v článku.

Pasivní investování má oproti aktivnímu investování řadu výhod. Pasivní fond nemusí platit investiční tým, tudíž má výrazně nižší poplatky za správu. Sleduje pouze daný index a nesnaží se o žádné spekulace, čímž výrazně snižuje pravděpodobnost chybného lidského úsudku. Například evropští aktivní manažeři zaznamenali největší odlivy spravovaných peněz v letech, kdy akciové burzy poklesly. Investoři patrně usoudili, že nemá smysl platit aktivní manažery, když se jejich výkonnost příliš neliší od levných pasivních fondů.

Toky peněz do evropských podílových fondů (€ mld)

V USA, kde jsou finanční trhy rozvinutější než v Evropě, lidé začali využívat pasivní fondy ještě dříve. Obliba těchto nástrojů v posledních letech zapříčinila, že v roce 2016 bylo 42 % veškerých peněz v akciových podílových fondech v USA spravováno pasivně.

Procento pasivně spravovaných peněz ve amerických akciových podílových fondech

Zdroj: Investment Company Institute

Neustálý příliv peněz do pasivních fondů za posledních 20 let má za následek stále vyšší vliv pasivního investování na finanční trhy. ETF nakupují aktiva bez ohledu na valuaci, očekávanou ziskovost nebo ekonomickou situaci. Dodržují pouze váhy indexu, který sledují. Čím je firma dražší (= má vyšší tržní kapitalizaci), tím má větší váhu a tím více proběhne nákupů akcií firmy z nových peněz v ETF. Fenomén stádového investování, kdy investoři kupují akcie firem, které jdou zrovna nahoru, je pasivním investováním ještě posílen. K 7. červnu 2017 mělo pouhých 5 firem (Apple, Google, Amazon, Facebook a Microsoft) 37% podíl na růstu indexu S&P 500 a 55% podíl na růstu technologického indexu NASDAQ.

Letošní výkonnost firem FAAMG (Facebook, Amazon, Apple, Microsoft, Google)

Zdroj: Goldman Sachs

Příliv peněz do pasivních ETF můžeme sledovat i na růstu tržní kapitalizace největšího ETF fondu na světě, SPDR S&P 500, který sleduje zmíněný index. Jeho tržní kapitalizace byla k 9. červnu 2017 téměř 240 miliard dolarů, přičemž nejvyšší nárůst je patrný právě v posledních pěti letech.

Tržní kapitalizace SPDR S&P 500 ETF

Zdroj: Bloomberg Finance L.P.

Na úspěchu pasivního investování se snaží svést všechny větší finanční instituce. Firmy, které dříve nabízely tematické aktivně řízené fondy s konkrétním zaměřením, dnes nabízejí pasivní produkty, které mají zaměření velmi podobné. Jak je to možné? Především díky vytvoření benchmarků a indexů téměř na všechno, o co by mohli mít investoři zájem. Dnes už je počet všemožných indexů v USA větší než počet firem listovaných na amerických burzách. Takový index už pak jen stačí pasivně replikovat pomocí ETF.

Počet indexů a firem listovaných na burze v USA

Zdroj: Bloomberg Businessweek

S nástupem obliby pasivního investování a stále lepších technologií je spojen i rozmach tzv. robo poradců. Rozšíření jsou nyní především v USA, ale i v Evropě začíná stále více firem nabízet tyto služby. Jsou to produkty určené pro retailové, menší investory, kteří na investování nemají čas, ale rádi by si tímto způsobem spořili. V nejjednodušším případě investor nahraje do platformy na svůj účet peníze a robo poradce jim je sám dle předem zadaných kritérii investuje. Absolutní většina těchto platforem pak investuje peníze jen do pasivních ETF fondů. Ideálně do těch s nejmenšími poplatky, jak jim velí jejich algoritmus. Rozdíl dělá i jeden bazický bod (0.01 %) za rok.

Z výzkumu společnosti Pictet Asset Management vyplývá, že pokud by aktiva do pasivních fondů stále tekla současným tempem, pasivní fondy by do roku 2030 vlastnily veškeré americké akcie. Objem investic do ETF tak zapříčinil, že pohyby jednotlivých akcií jsou mnohem více spjaty s makro a sektorovými událostmi než s událostmi týkajících se konkrétních firem. Dříve se indexy hýbaly převážně díky pohybům jednotlivých akcií. Dnes se mnohdy akcie pohybují díky pohybům indexů a růstu či poklesu aktiv v pasivních fondech.

Z mého pohledu současná situace investorům přináší jedinečnou šanci odlišit se od trhu a dosáhnout dlouhodobě zajímavých výsledků. Fundamenty v dlouhodobém horizontu musí převážit vše ostatní. Pokud však bude pokračovat masivní nárůst peněz investovaných do pasivních fondů, je možné, že aktivní investor se správně vybranými akciemi bude za trhem nějakou dobu zaostávat. Slepé investování do pasivních fondů, které neřeší fundamenty firem, v době, kdy jsou akciové trhy na historických maximech, je pro dlouhodobou výkonnost velmi nebezpečné. Jedná se o investiční past, před kterou by se investoři měli mít velmi na pozoru.

Autor je analytikem společnosti Verdi Capital.